Štěstí je dovednost....

Pojeď domů

6. března 2015 v 14:52 |  Básně úplně vážné
Ve dvě ráno studeným městem,
jako bláznivá světluška
po špinavých cestách,
jela jsem od tebe domů.
Vevnitř jsem byla
podivně měkká,
sladká jak zahřátý med
živá jak koruna stromu.
Co jsi to našel za místo,
ukryté a nejtajnější?
Vstoupil jsi a naplnil ho
a usmíval ses tomu.
To místo mě teď trochu bolí,
trochu svítí,
trochu volá,
múj milý už pojeď domů!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama